Gibraltar je britské zámořské území na jižním cípu Pyrenejského poloostrova a když řešíte, co vidět za jeden den, nabízí na malé ploše vápencovou Skálu s makaky, krápníkovou jeskyni, tunely z dob obléhání i výhled na africké pobřeží. Z Costa del Sol nebo z provincie Cádiz se sem dá zajet na jednodenní výlet, kdo chce víc klidu, zůstane přes noc. Níže najdete, co stihnout, jak přejít hranici a čím platit.

Ve zkratce
- Gibraltar je britské zámořské území, není součástí Evropské unie a úředním jazykem je angličtina.
- Hlavním lákadlem je přírodní rezervace Upper Rock s makaky, jeskyní St. Michael’s Cave, tunely Great Siege Tunnels, visutým mostem a vyhlídkou Skywalk.
- Z La Línea de la Concepción se dá přejít pěšky, cesta do města vede přes přistávací dráhu letiště.
- Platí se gibraltarskou nebo britskou librou, většina obchodů vezme i eura za kurz, který určí obchodník.
Gibraltar v kostce: kde leží a co je zač
Gibraltar leží na samém jihu Pyrenejského poloostrova, se Španělskem na severu a s Gibraltarským průlivem na jihu. Většinu území zabírá vápencová Skála, která se podle oficiálního turistického portálu zvedá do výšky 426 metrů. Na její západní straně se pod svahem tiskne město s přístavem a mariny, na jižním konci je mys Europa Point. Celé území je tak malé, že se dá projít pěšky, jen do kopce to dá zabrat.
Britské území se španělskými sousedy
Gibraltar je britským zámořským územím a z Evropské unie odešel spolu se Spojeným královstvím. Úředním jazykem je angličtina, v běžném hovoru se ale míchá se španělštinou a místní mluví i vlastní směsí obou jazyků zvanou yanito. Turistický portál uvádí, že se Gibraltařané se španělsky mluvícími návštěvníky domluví standardní španělštinou. Pro českého turistu to znamená, že vystačí s angličtinou i se základy španělštiny.
Hranice a doklady: jak se do Gibraltaru dostat
Do Gibraltaru se z Andalusie, ať už z Costa del Sol, nebo z Cádizu, nejčastěji jezdí přes španělské město La Línea de la Concepción, které leží hned za hranicí. Kdo přiletí z Česka, obvykle míří do Málagy, odkud pokračuje po pobřeží autem nebo autobusem; kolik času zabere samotný let, shrnuje článek jak dlouho se letí do Španělska. Od hranice pak do centra Gibraltaru jezdí i městské autobusy.
Přechod hranice z La Línea de la Concepción
Na základě smlouvy mezi Spojeným královstvím a Evropskou unií o Gibraltaru se od 15. července 2026 na pozemní hranici se Španělskem neprovádějí běžné pasové kontroly a fyzické zábrany se odstraňují. Kontroly Schengenu se místo toho dělají na gibraltarském letišti a v přístavu. Hranice jako taková ale dál právně existuje a Gibraltar zůstává mimo Evropskou unii. Pravidla se po smlouvě mohou upřesňovat, proto si je před cestou ověřte na oficiálních stránkách.
Pěšky přes přistávací dráhu
Jednou z nejzvláštnějších zkušeností výletu je hned začátek. Silnice Winston Churchill Avenue, která vede od hranice do města, protíná přistávací dráhu letiště. Vláda Gibraltaru se s ministerstvem obrany dohodla, že chodci a cyklisté smějí dráhu dál přecházet, auta jezdí novým tunelem. Když přistává nebo startuje letadlo, přechod se zavře závorami a semafory. Dbejte pokynů a na dráze se nezdržujte focením.
Jaké doklady mít u sebe
Gibraltarské letiště uvádí, že státní příslušníci EU se prokazují pasem nebo občanským průkazem, a cestující musejí splnit podmínky vstupu do schengenského prostoru. Na pozemní hranici sice běžná kontrola odpadla, platný doklad totožnosti ale mějte u sebe po celou dobu výletu. Ministerstvo zahraničních věcí doporučuje ověřit si podmínky vstupu před každou cestou a v Gibraltaru má Česká republika honorární konzulát. Na letišti a v přístavu se naopak kontroluje dvakrát, gibraltarskými i španělskými úředníky.
Auto, nebo pěšky
Pro jednodenní výlet bývá nejjednodušší přejít hranici pěšky a po městě se pohybovat po svých, autobusem nebo taxíkem. Do přírodní rezervace na Skále totiž soukromá auta bez povolení vjet nesmějí, nahoru se tak jezdí lanovkou, s taxi nebo autobusovou prohlídkou, případně se jde pěšky. V centru je parkování na ulici placené. Kdo se rozhodne pro auto, ať si možnosti parkování projde předem.
Telefon a roaming
Gibraltar není součástí Evropské unie, a unijní pravidla roamingu bez příplatků se na něj proto automaticky nevztahují. Vláda Gibraltaru připomínala, že záleží na smlouvách jednotlivých operátorů. Než přejdete hranici, zjistěte u svého operátora, zda váš tarif Gibraltar pokrývá. Pokud ne, vypněte datový roaming, protože telefon se může přepnout na gibraltarskou síť i ve španělské La Líneji poblíž hranice. Tísňové číslo je v Gibraltaru 999.
Co v Gibraltaru vidět na Skále
Většina hlavních památek leží v přírodní rezervaci Upper Rock, která zabírá horní část Skály. Do rezervace se platí vstupné a v něm je zahrnuta řada míst, od jeskyně přes tunely až po hrad. Oficiální web rezervace uvádí, že se tu dá projít pěšky po vlastních stezkách nebo objednat prohlídku s průvodcem. Vstupenky a aktuální ceny si ověřte na webu rezervace, protože se v čase mění.
Lanovka a cesty nahoru
Nejpohodlnější cestou na Skálu je lanovka, která podle turistického portálu jezdí od roku 1966 a vyveze vás až k vrcholovým vyhlídkám. Další možností jsou prohlídky taxíkem nebo autobusem, při kterých řidič objede hlavní zastávky. Kdo je zdatný, může jít pěšky po síti stezek; jednou z nejznámějších je strmá stezka Mediterranean Steps. Na pěší výstup si vezměte pevnou obuv a vodu.
Jeskyně St. Michael’s Cave
Krápníková jeskyně St. Michael’s Cave patří k nejnavštěvovanějším místům na Skále. Dlouho se o ní věřilo, že nemá dno, a vznikla kolem ní řada legend, mimo jiné o podzemní chodbě do Afriky. Za druhé světové války byla připravena jako nouzová nemocnice, ale jako taková nikdy nesloužila. Hlavní sál dnes slouží jako hlediště pro koncerty a divadlo a promítá se v něm světelná show.
Great Siege Tunnels a tunely z války
Tunely Great Siege Tunnels vyhloubili vojenští inženýři během Velkého obléhání v letech 1779 až 1783, a to jen s jednoduchými nástroji a střelným prachem. Sloužily jako obranný systém přímo ve skále. Mnohem rozsáhlejší síť chodeb vznikla za druhé světové války, kdy se z Gibraltaru stala pevnost uvnitř pevnosti. Na vojenskou minulost navazuje i Maurský hrad nad městem, jehož opevnění se podle turistického portálu začalo stavět v roce 1160.
Windsor Suspension Bridge a Skywalk
Pro ty, kdo nemají strach z výšek, jsou tu dvě atrakce s výhledem. Visutý most Windsor Suspension Bridge je podle turistického portálu dlouhý zhruba sedmdesát metrů a vede přes rokli hlubokou padesát metrů. Vyhlídka Skywalk stojí asi 340 metrů nad mořem a nabízí kruhový výhled na tři země a dva kontinenty. Obě místa propojují stezky rezervace s Apes‘ Den, kde se nejčastěji potkávají makakové.
Makakové: pravidla, která je dobré znát
Makakové magot, anglicky Barbary macaques, jsou symbolem Gibraltaru a pro mnoho návštěvníků hlavním důvodem výletu. Volně se pohybují po horní části Skály, nejčastěji kolem Apes‘ Den. Turistický portál upozorňuje, že nemají ocas a že mohou kousnout. Proto platí několik jasných pravidel, která chrání vás i zvířata a jejichž porušení může skončit pokutou. Kdo se o makacích chce dozvědět víc, najde u Apes‘ Den i komentovaný program Monkey Talks.
Proč makaky nekrmit
Krmit makaky je v Gibraltaru zakázáno zákonem a za porušení hrozí pokuta. Web přírodní rezervace vysvětluje, že krmení z ruky způsobuje, že zvířata ztrácejí respekt k lidem a jsou agresivnější. Zákonem je zakázané i dotýkat se jich nebo jinak zasahovat do jejich přirozeného chování. Makakové si navíc spojují tašky s jídlem, takže svačinu nemějte na očích. Když makak po tašce sáhne, nepřetahujte se s ním; web rezervace radí raději ustoupit.
Jak se u makaků chovat
Nepřibližujte se k nim příliš a nedívejte se jim zblízka upřeně do očí. Když makak zvedne obočí a otevře ústa do kolečka, je to varování; přestaňte s tím, co děláte, a klidně ustupte. Nikdy se nestavějte mezi dospělé zvíře a mládě. Neopírejte se o zídky a zábradlí, kde makakové sedí, a nedřepejte u mláďat, protože by vám mohli vyskočit na záda.
Město dole: Main Street a Europa Point
Po Skále se vyplatí projít i město pod ní, které má úplně jinou atmosféru než přírodní rezervace nahoře. Na malém prostoru najdete katolickou i anglikánskou katedrálu, Velkou synagogu z roku 1724, národní muzeum s maurskými lázněmi i bývalá kasárna. Na jižní cíp s majákem se z centra dostanete autobusem nebo taxíkem, a pokud vám zbudou síly, spojíte ho s cestou zpátky k hranici.
Main Street a Casemates Square
Hlavní třída Main Street a okolní uličky Irish Town a Engineer Lane tvoří obchodní srdce Gibraltaru. Najdete tu britské i mezinárodní řetězce a obchody se suvenýry, a protože je Gibraltar územím bez DPH, láká hlavně kosmetika, parfémy a elektronika. Na severním konci leží náměstí Casemates Square, pojmenované po britských kasárnách, kde se dnes schází společenský život a sedí se v kavárnách. Nedaleko je i městská tržnice z roku 1929 s rybami, ovocem a místními specialitami.
Europa Point na jižním cípu
Na nejjižnějším místě Gibraltaru stojí maják z roku 1841, který jako jediný mimo Spojené království spravuje britská organizace Trinity House. Vedle něj je mešita z roku 1997, poutní místo Panny Marie Evropské v bývalé mešitě a památník polského generála Władysława Sikorského. Z Europa Point je za dobré viditelnosti vidět přes průliv africké pobřeží, což je pro mnoho lidí nejsilnější zážitek dne.
Jak výlet do Gibraltaru naplánovat
Na Skálu a město za jeden den stačí, když vyrazíte ráno a nahoru pojedete jako první. Přírodní rezervace je největší a nejnáročnější část, proto jí věnujte dopoledne a město nechte na odpoledne. V létě se teploty podle turistického portálu pohybují kolem 27 až 34 °C, na jaře a na podzim je chození do kopce příjemnější. Kdo chce Gibraltar zažít v klidu, může zůstat přes noc a na Skálu vyrazit hned ráno.
Libra, eura a karty
V Gibraltaru se platí librou: gibraltarské bankovky a mince mají stejnou hodnotu jako britské a britská libra se tu přijímá stejně. Turistický portál uvádí, že většina obchodníků vezme i eura, kurz si ale určuje každý sám a vracet budou v librách. Výhodnější je platit kartou. Jak se naopak platí ve Španělsku, kde je měnou euro, popisuje článek čím se platí ve Španělsku.
Kam pokračovat po Andalusii
Gibraltar se dobře spojí s koupáním na atlantickém pobřeží provincie Cádiz, které popisuje průvodce po pobřeží Costa de la Luz. Ve vnitrozemí láká horské město nad soutěskou, o kterém píšeme v článku co vidět v Rondě, a nedaleko od něj vesnice Setenil de las Bodegas s domy pod skálou. Pro milovníky výšek je v provincii Málaga stezka Caminito del Rey nad kaňonem.
Čtyři věci, na které se před výletem připravit
- Platný pas nebo občanský průkaz u sebe po celý den, i když běžná kontrola na pozemní hranici odpadla.
- Ověřený roaming u operátora, nebo vypnutá mobilní data před příchodem k hranici.
- Cestovní adaptér na britské zásuvky typu G.
- Pevná obuv, voda a pokrývka hlavy, na Skále je hodně stoupání.
Časté otázky
Co vidět v Gibraltaru za jeden den?
Za jeden den stihnete přírodní rezervaci na Skále s makaky, jeskyní St. Michael’s Cave a tunely Great Siege Tunnels a odpoledne Main Street. Pokud zbude čas, zajeďte autobusem nebo taxíkem na Europa Point s majákem a výhledem na Afriku.
Potřebuji do Gibraltaru pas?
Gibraltarské letiště uvádí, že občané EU se mohou prokázat pasem nebo občanským průkazem. Na pozemní hranici se od července 2026 běžné pasové kontroly neprovádějí, doklad ale mějte u sebe. Podmínky si před cestou ověřte, protože se po nové smlouvě mohou upřesňovat.
Dá se do Gibraltaru přejít pěšky?
Ano, z La Línea de la Concepción se dá přejít pěšky a je to nejjednodušší způsob, jak se vyhnout parkování. Cesta do města vede přes přistávací dráhu letiště, kterou chodci smějí přecházet. Při přistání nebo startu letadla se přechod na chvíli zavře.
Platí se v Gibraltaru eurem?
Měnou je libra, gibraltarská i britská mají stejnou hodnotu. Většina obchodů vezme i eura, kurz si ale určuje obchodník a vracet bude v librách. Nejvýhodnější je obvykle platit kartou.
Můžu makaky na Skále krmit?
Ne, krmit makaky je v Gibraltaru zakázáno a hrozí za to pokuta, stejně jako za dotýkání. Krmení z ruky dělá zvířata agresivnějšími. Jídlo a tašky mějte schované a ke zvířatům se nepřibližujte.



[…] Gibraltar: co vidět na Skále a jak přejít hranici […]