Olivovník v květináči: přezimování, zálivka a řez

Olivovník v květináči potřebuje léto na slunci a zimu ve světlé místnosti kolem 5 až 10 °C, jinak nevykvete. Jaký substrát, kdy stříhat a proč shazuje listy.

Olivovník v květináči se dá v Česku pěstovat dlouhá léta, jen se musí počítat s tím, že léto tráví venku na slunci a zimu pod střechou v chladu. Středomořský strom snese slabý mráz, ale kořeny v nádobě promrzají mnohem rychleji než v zemi. Níže najdete, jakou nádobu a substrát zvolit, jak zalévat, kdy a jak přezimovat, jak stříhat a proč doma obvykle nekvete ani nenasadí plody.

Malý olivovník v bílém květináči na terase s výhledem na moře

Ve zkratce

  • Olivovník evropský (Olea europaea) potřebuje plné slunce, propustný substrát a nádobu s odtokovými otvory.
  • Podle britské RHS snese zhruba -5 až -10 °C, pod -5 °C už mráz poškozuje listy a větve.
  • Na zimu patří do světlé místnosti bez mrazu; aby příští rok kvetl, potřebuje asi dva měsíce chladu kolem 5 až 10 °C.
  • Od dubna do konce září se zalévá pravidelně, v zimě jen tolik, aby substrát nebyl úplně suchý.
  • Stříhá se na konci jara nebo začátkem léta, nikdy ne po srpnu.

Proč olivovník roste v Česku jen v nádobě

Olivovník pochází ze Středomoří a česká zima je na něj příliš dlouhá a mrazivá. Britská Královská zahradnická společnost (RHS) uvádí, že mnoho olivovníků snese zhruba -5 až -10 °C, ovšem za silný mráz považuje už teploty pod -5 °C, kdy se poškozují listy i větve. Rozšíření Státní univerzity Severní Karolíny (NC State Extension) doporučuje pěstování venku jen v mrazuvzdorných zónách 8 až 10. To jsou oblasti s výrazně mírnější zimou, než má většina Česka.

Nádoba proto není nouzové řešení, ale jediný způsob, jak strom na zimu přenést do bezpečí. Podobně se u nás pěstují i další středomořské dřeviny, například oleandr v nádobě, který má velmi podobný roční rytmus. Výhoda je, že olivovník v květináči zůstává menší a dá se tvarovat, takže se vejde na terasu i na balkon. Nevýhoda je péče: nádoba rychleji vysychá a kořeny v ní nemají kam uniknout před mrazem.

Jakou nádobu, substrát a stanoviště zvolit

Velikost a materiál nádoby

RHS doporučuje silnou nádobu odolnou proti mrazu, širokou i hlubokou nejméně 30 až 35 cm, u většího stromu tak velkou, aby se do ní vešly kořeny. Na dně musí být dostatek odtokových otvorů, protože olivovník nesnáší stojící vodu. Těžká keramika nebo kámen jsou stabilnější ve větru, plast se snáz přenáší. Pokud chcete nádobu schovat do dekorativního obalu, hlídejte rozměry a odtok; jak na to, popisujeme v článku o tom, jak vybrat obal na květináč se správnou mezerou.

Substrát s příměsí drtě

Olivovník chce propustnou půdu, ve které voda rychle odteče. RHS doporučuje zeminový substrát bez rašeliny, v Británii typu John Innes č. 3, a přimíchat do něj zhruba 20 % objemu hrubé zahradnické drtě. U nás tomu nejlépe odpovídá kvalitní substrát pro středomořské rostliny nebo zahradní zemina s pískem a drtí. Čistý rašelinový substrát pro pokojové rostliny drží vodu příliš dlouho a v chladném zimovišti vede k hnilobě kořenů.

Kam olivovník postavit

Od jara do podzimu patří olivovník ven na slunné místo chráněné před studeným větrem. NC State Extension uvádí, že potřebuje plné slunce, tedy aspoň šest hodin přímého slunce denně. Jižní terasa nebo balkon jsou ideální, stinný dvůr ne. Ven ho vynášejte až po posledních mrazech, kdy už noci nepadají pod nulu. Jarní stěhování ven je zároveň dobrá chvíle na výměnu horní vrstvy substrátu a na řez, o kterých píšeme níže.

Na balkoně se vyplatí postavit nádobu na nožky nebo cihly. RHS to doporučuje, aby voda volně odtékala a substrát nebyl přemokřený. Totéž platí pro zimní měsíce, kdy stojící voda pod nádobou škodí ještě víc. Pokud máte víc středomořských rostlin, skupina nádob blízko zdi domu si vytváří příznivější mikroklima a v létě se lépe hlídá zálivka.

Zálivka a hnojení

Jak často zalévat

RHS radí zalévat olivovník v nádobě pravidelně od dubna do konce září, kdy roste. Strom zasazený v zemi je po zakořenění odolný proti suchu, v květináči to ale neplatí: nádoba vyschne za horkého dne velmi rychle. Zalévejte vydatně, až voda vyteče otvory, a další zálivku dejte, když horní vrstva substrátu proschne. Voda v misce nesmí stát. Jestli neodhadnete, kolik vody nádoba vypije, pomůže vážit ji zvednutím před zálivkou a po ní.

V zimě se zálivka výrazně omezí. Podle RHS má být substrát jen sotva vlhký, nikoli suchý na prach a nikoli mokrý. Čím chladněji strom stojí, tím méně vody spotřebuje. Úplné vyschnutí se projeví opadem starších listů a hnědými okraji, hlavně na straně ke slunci. Přelití je ale v zimovišti větší riziko, protože mokrý a studený substrát škodí kořenům rychleji než krátké sucho.

Výživa a výměna horní vrstvy

RHS u olivovníků v nádobě doporučuje každé jaro seškrábnout asi 5 cm horní vrstvy substrátu a nahradit ji čerstvou směsí stejného složení. Tím se strom zásobí živinami a nemusí se každý rok přesazovat. Stromy v zemi podle téhož zdroje hnojení nepotřebují, pokud nevykazují příznaky nedostatku živin. Kdo chce přihnojovat, má tak činit jen během růstu na jaře a v létě; v zimě strom téměř neroste a živiny by nevyužil.

Přezimování olivovníku

Kdy ho přenést dovnitř

RHS v chladnějších oblastech doporučuje přenést nádobu pod střechu nebo do místnosti bez mrazu. V českých podmínkách to znamená sledovat na podzim noční předpověď a nečekat, až přijde první silnější mráz. Krátký slabý mrazík dospělý strom obvykle zvládne, ale kořenový bal v nádobě promrzne dřív než koruna. Pokud olivovník zůstane venku na krátké studené noci, postavte ho ke zdi, nádobu obalte jutou nebo bublinkovou fólií a korunu přikryjte netkanou textilií.

RHS radí při mírném počasí zakrývání sundat a vrátit ho, až je hlášený silný mráz. Stejně se postupuje třeba u rozmarýnu v květináči, který je ve venkovní nádobě podobně zranitelný. Na celou zimu ale takové řešení nestačí. Jakmile začnou mrazy trvat déle, patří olivovník dovnitř.

Jaké zimoviště je nejlepší

Ideální je světlá a chladná místnost: nevytápěná zimní zahrada, schodiště, světlá garáž s oknem nebo chladný pokoj. NC State Extension uvádí, že olivovník potřebuje ke kvetení asi dva měsíce teplot v rozmezí 40 až 50 °F, tedy zhruba 5 až 10 °C. Pokud zimuje v teplém obýváku, obvykle přežije, ale v dalším roce nevykvete. Teplo spolu s nedostatkem světla navíc vede k vytáhlým slabým výhonům. Podobné nároky na zimoviště má i vavřín v květináči, takže obě rostliny mohou zimovat spolu.

Řez a množení

Kdy a jak stříhat

RHS doporučuje stříhat olivovník na konci jara nebo začátkem léta. Po srpnu už ne, protože nové výhony by do mrazů nestihly vyzrát. Odstraňte suché, nemocné a odumírající větve až k bočnímu výhonu, prosvětlete střed koruny a vystříhejte větve, které kazí tvar. Chcete-li čistý kmen, odstraňujte výhony, které vyrůstají u paty nebo po kmeni. Příliš tvrdý řez podle RHS vyvolá silné vzpřímené výhony, které je pak nutné znovu protrhávat.

U stromu v nádobě RHS doporučuje zaštipovat nebo zastřihovat konce hlavních větví, jakmile dosáhne výšky asi 1,5 m; podpoří se tím větvení a strom zůstane kompaktní. Stromky tvarované do koule na kmínku, takzvané lízátko, se zaštipují několikrát od jara do konce léta. Větve, které poškodil mráz, se odstraní na konci jara, kdy je vidět, kde raší nové výhony. Řežte těsně nad ně.

Jak olivovník množit

RHS popisuje množení polovyzrálými řízky v červenci a srpnu: řízky dlouhé 10 až 15 cm se zbaví spodních listů a zapíchnou do písčitého substrátu bez rašeliny. V zimě lze odebírat i dřevité řízky do délky 30 cm z jedno až dvouletého dřeva, ty ale potřebují spodní ohřev. Řízky mohou zakořenit za několik týdnů, někdy až za několik měsíců. Ze semene vyroste strom také, jen semenáč odrůdy nemusí mít stejné vlastnosti jako rodič.

Semeno se podle RHS vysévá na jaře: omyje se, tvrdé osemení se lehce nařízne nebo se semeno namočí na 24 hodin do teplé vody. Vysévá se 2 cm hluboko do vlhkého substrátu s pískem při 18 až 21 °C. Klíčení může trvat až čtyři měsíce. Kdo nemá trpělivost, koupí zakořeněný stromek. Mrazuvzdornější alternativou pro venkovní výsadbu jsou rostliny jako venkovní juka, která v zemi zimu přečká.

Kvetení a plody olivovníku

Olivovník kvete v létě drobnými krémově bílými vonnými květy. Podle RHS v Británii plody nasadí jen občas a za horkého léta, takže se pěstuje hlavně pro tvar a stříbřité listy. V Česku to platí podobně. NC State Extension k tomu dodává, že pro vyšší úrodu se vyplatí pěstovat dvě různé odrůdy kvůli křížovému opylení. Kdo chce olivy, potřebuje kombinaci chladné zimy, horkého léta a ideálně dva stromy.

Plody se podle RHS sklízejí na konci podzimu, zelené, nebo za mírného počasí nechané zčernat na stromě. Čerstvé olivy jsou příliš hořké na to, aby se daly jíst. Slupku je nutné narušit nařezáním nebo naklepnutím, olivy několik dní louhovat ve slané vodě a pak uložit do slaného nálevu nebo olivového oleje. Černé olivy lze také několik týdnů nasucho prosolit, dokud nezavadnou.

Choroby, škůdci a opadávání listů

Proč olivovník shazuje listy

Žloutnutí a opad listů na jaře mohou být podle RHS přirozenou výměnou starších listů. Olivovník je stálezelený, ale listy nežijí věčně. Když opad přichází v létě a listy mají hnědé okraje hlavně na slunné straně, příčinou bývá sucho v nádobě. Opad v zimovišti obvykle souvisí s přelitím, s nedostatkem světla nebo s teplem. Pomůže upravit zálivku a přesunout strom na světlejší a chladnější místo.

Puklice a další potíže

RHS i NC State Extension uvádějí mezi škůdci olivovníku puklice a štítenky, drobné hmyzy přisedlé na větvičkách a spodní straně listů. Z chorob zmiňuje RHS strupovitost olivovníku, NC State Extension nádory na větvích, vadnutí způsobené houbou Verticillium a hnilobu kořenů. Hniloba kořenů v nádobě skoro vždy souvisí s přemokřením. Olivovník je také podle RHS vysoce rizikovým hostitelem bakterie Xylella fastidiosa. Podezřelé zasychání konců výhonů je proto dobré hlásit Ústřednímu kontrolnímu a zkušebnímu ústavu zemědělskému (ÚKZÚZ).

Šest nejčastějších chyb s olivovníkem v nádobě

  1. Zimování v teplém obýváku. Strom přežije, ale bez chladného období příští rok nevykvete a vytáhne se.
  2. Nádoba bez odtoku. Stojící voda a studený mokrý substrát vedou k hnilobě kořenů.
  3. Rašelinový substrát. Drží vodu příliš dlouho; olivovník chce zeminovou směs s drtí.
  4. Pozdní řez. Stříhání po srpnu žene výhony, které do mrazů nevyzrají.
  5. Vyschnutí v létě. V horku nádoba vyschne rychle a strom shazuje starší listy.
  6. Čekání na první silný mráz. Kořeny v nádobě promrznou dřív, než se poškodí koruna.

Časté otázky

Jak přezimovat olivovník v květináči?

Na zimu ho přeneste do světlé místnosti bez mrazu, ideálně s teplotou zhruba 5 až 10 °C. Zalévejte jen tolik, aby substrát nebyl úplně suchý, a nehnojte. Na krátké mrazivé noci venku stačí obalit nádobu a korunu přikrýt netkanou textilií.

Jaký mráz olivovník vydrží?

Podle RHS snese mnoho olivovníků zhruba -5 až -10 °C, pod -5 °C už ale mráz poškozuje listy a větve. V nádobě promrzají kořeny dřív než koruna. Proto je bezpečnější přenést strom dovnitř ještě před silnějšími mrazy.

Proč olivovník opadává?

Na jaře jde často o přirozenou výměnu starších listů. V létě bývá příčinou vyschnutí nádoby, v zimovišti spíš přelití, nedostatek světla nebo teplo. Zkontrolujte vlhkost substrátu a místo, kde strom stojí.

Proč olivovník nekvete?

Nejčastěji zimoval v teple. Ke kvetení potřebuje asi dva měsíce chladu kolem 5 až 10 °C a v létě plné slunce. Strom, který přes zimu stál v obýváku, sice přežije, ale květy obvykle nenasadí.

Kdy stříhat olivovník?

Na konci jara nebo začátkem léta. Po srpnu už ne, protože nové výhony by do mrazů nestihly vyzrát. Odstraňte suché a nemocné větve, prosvětlete korunu a v nádobě zastřihujte konce hlavních větví, aby se strom větvil.

Jak často zalévat olivovník?

Od dubna do konce září pravidelně a vydatně, vždy když horní vrstva substrátu proschne. V létě to v horku může být velmi často. V zimě zalévejte střídmě, substrát má zůstat jen sotva vlhký.

Zdroje

Redakce
Redakce

Redakce je společné autorské označení článků magazínu Nobletary.cz o bydlení, designu, módě a automobilech. Samotné označení Redakce neznamená odbornou zdravotní, finanční ani technickou kvalifikaci. Zdroje a rozsah konkrétní revize jsou uvedeny u příslušného článku.

Články: 1000