Podávání ruky začíná u toho, komu ve vztahu patří přednost: žena podává ruku muži, starší mladšímu, výše postavený níže postavenému a hostitel hostům. Stisk má být pevný, krátký a doprovozený pohledem do očí. Muž při podání ruky vstává, žena ve společnosti vstávat nemusí, v pracovním prostředí je vstávání vhodné pro oba. Níže najdete tabulku situací, modelové scény a věty pro chvíle, kdy druhý ruku nepodá.
- Ruku podává první žena muži, starší mladšímu, výše postavený níže postavenému a hostitel hostům.
- Při představení podává ruku první ten, komu je druhý představen.
- Stisk je pevný, ale ne drtivý, a trvá jen chvilku.
- Při podání ruky se díváte druhému do očí a pozdravíte.
- Muž si rukavici sundá, žena ji smí ponechat.
- Přes stůl a přes práh se ruka nepodává.
- Když druhý ruku nepodá, stáhněte ji bez komentáře a pozdravte slovy.
Obsah článku
Kdo podává ruku první
Podání ruky je dotek, a o doteku má rozhodnout ten, komu ve vztahu patří přednost. Kdyby se natahoval první ten druhý, mohl by osobu s předností postavit před nepříjemnou volbu: přijmout, i když nechce, nebo ruku nechat viset ve vzduchu. Pravidlo tedy nevyjadřuje nadřazenost, jen ušetří oběma rozpaky.
Žena a muž, starší a mladší
Ve společnosti podává ruku první žena muži a starší mladšímu. Je-li věkový rozdíl výrazný, třeba mezi mladou dívkou a starším pánem, nabídne ruku spíš starší. Muž, který se natáhne dřív, než žena ruku nabídne, ji staví do nepříjemné situace. Lepší je lehce se uklonit, pozdravit a chvilku počkat; pokud žena ruku nenabídne, stačí slovní pozdrav.
Postavení, hostitel a představování
V práci rozhoduje postavení, ne pohlaví: ředitel podává ruku asistentce, ředitelka obchodnímu partnerovi, kterého vítá ve firmě. Hostitel podává ruku hostům u dveří, protože je vítá ve svém prostoru, a host počká, až ho hostitel přivítá. Při vítání hostitel také poradí, kam s kabátem a zda se přezouvat, o čemž víc píše článek o tom, co přinést na návštěvu. Při představování podává ruku ten, komu je druhý představen, takže pořadí obou pravidel do sebe zapadá.
| Situace | Kdo podává ruku první | Poznámka |
|---|---|---|
| Žena a muž podobného věku | Žena | Muž čeká a lehce se ukloní |
| Starší a mladší dospělý | Starší | Platí i mezi dvěma ženami nebo muži |
| Mladá dívka a výrazně starší pán | Pán | Věk tu převáží |
| Nadřízený a podřízený | Nadřízený | Bez ohledu na pohlaví a věk |
| Hostitel a příchozí host | Hostitel | I při odchodu, když hosta vyprovází |
| Představování | Ten, komu je druhý představen | Žena, starší, výše postavený |
| Obchodní jednání | Hostitelská strana | Nejdřív vedoucí, pak ostatní |
Modelová situace: obchodní schůzka
Do zasedačky vaší firmy přicházejí dva zástupci dodavatele. Jako hostitelé vstanete, vaše vedoucí jde ke dveřím a podá ruku nejdřív vedoucímu návštěvy, pak jeho kolegyni. Pak představí vás: „Pan Horák, náš technik.“ Host, kterému jste byli představeni, vám podá ruku, vy ji přijmete a totéž zopakujete s jeho kolegyní. Při loučení se pořadí opakuje a hostitelská strana vyprovodí návštěvu ke dveřím, kde si ruce podají naposledy.
Jak ruku stisknout
Stisk má být pevný, ale ne bolestivý, a trvá jen chvilku, zhruba dvě až tři vteřiny. Ruce se setkají celými dlaněmi, ne jen konečky prstů, loket zůstane lehce pokrčený a ruka se mírně zhoupne jednou nebo dvakrát. Příliš slabý stisk působí nejistě, příliš silný jako přetahovaná. Dívejte se přitom druhému do očí a usmějte se; ruka podaná s pohledem stranou působí odměřeně.
K podání ruky patří pozdrav nebo jméno: „Dobrý den, těší mě.“ Delší držení a přiložení druhé ruky na hřbet ruky druhého, takzvané podání obouruč, nechte pro blízké lidi a chvíle, kdy chcete vyjádřit zvláštní účast, třeba při kondolenci. Při běžném seznámení by působilo příliš důvěrně. Máte-li vlhké ruce, otřete si je nenápadně o kapesník dřív, než k někomu přistoupíte.
Modelová situace: pohovor
Přijdete na pohovor a recepční vás odvede k vedoucí oddělení. Ta vstane a podá vám ruku. Odpovíte pevným stiskem, podíváte se jí do očí a řeknete: „Dobrý den, děkuji za pozvání.“ Posadíte se, až vás vyzve. Ruku jste nenabízeli, jen jste odpověděli, a přesto jste působili jistě. Na takové setkání se vyplatí připravit i oblečení, o kterém píše článek oblékání na pohovor.
Vstávání při podání ruky
Muž při podání ruky vstává vždy, když sedí. Žena ve společnosti vstávat nemusí, vstává ale před výrazně starší osobou a v pracovním prostředí, kde se vstává bez ohledu na pohlaví. Vstane-li starší člověk, i když nemusí, je to projev zdvořilosti, kterého si druhý všimne.
V restauraci, kde sedíte za stolem a přichází známý, vstaňte, pozdravte a ruku podejte stranou od stolu, ne přes talíře. Sedíte-li v boxu nebo uprostřed lavice a vstát nejde, omluvte se: „Promiňte, že nevstávám, nemám kudy.“ Další zvyklosti u stolu shrnuje článek o chování v restauraci.
Rukavice
Muž si před podáním ruky rukavici sundá, žena ji smí ponechat. Tradice vychází z toho, že dámské rukavice patřily ke společenskému oděvu, kdežto pánské byly jen ochranou proti chladu. Podáváte-li ruku v rukavici, protože ji v rychlosti nestihnete sundat, omluvte se: „Promiňte rukavici.“
Za silného mrazu na ulici stačí pozdrav a kývnutí, podání ruky nikdo nečeká. Při slavnostním přijetí, v budově nebo na pohřbu ale muž rukavice sundá vždy. Teplé a dobře padnoucí rukavice se ostatně sundávají snáz, s výběrem poradí průvodce velikostí rukavic.
Přes stůl a přes práh
Přes stůl se ruka nepodává, natahování nad talíři a sklenicemi je nepohodlné a hrozí, že něco převrhnete. Stůl obejděte, nebo se alespoň postavte, ukloňte a pozdravte slovy. U jednacího stolu se při příchodu partnerů postavíte a ruku podáte tam, kde na sebe dosáhnete bez naklánění.
Přes práh se ruka tradičně nepodává. Lidová víra brala práh jako hranici domova a podávání čehokoli přes něj za nešťastné. Dnes jde spíš o ohleduplnost: hosta pozvete dovnitř a pozdravíte ho v předsíni. Mnoho lidí na zvyk nedbá, ti, kdo na něm lpí, ale ocení, když ho dodržíte.
Když druhý ruku nepodá
Někdo ruku nepodá kvůli nemoci, bolesti kloubů, náboženskému přesvědčení nebo prostě proto, že nechce. Nabídli-li jste ruku a druhý nereaguje, stáhněte ji bez komentáře a pozdravte: „Dobrý den, rád vás poznávám.“ Neptejte se proč a nedávejte najevo dotčenost, situace pak rychle přejde.
Nemůžete-li ruku podat vy, řekněte to dřív, než ji druhý natáhne: „Omlouvám se, jsem nachlazený, raději si jen kývneme.“ Úsměv dá najevo, že nejde o odmítnutí člověka. Totéž platí pro ruce od barvy, od těsta nebo plné tašek: „Ruku vám podám, až se umyju.“ Další použitelné věty: „Promiňte, ruku vám nepodám, ale moc rád vás vidím.“ „Kvůli zranění si raději jen kývneme.“
U lidí s tělesným omezením se přizpůsobte jim. Pokud někdo nemůže použít pravou ruku, podá levou nebo kývne, a vy odpovíte stejně. Nenaléhejte nataženou rukou a nedívejte se upřeně na tu jeho. Podobně u člověka na vozíku: skloňte se nebo si přisedněte, aby se pozdrav odehrál v jedné výšce.
Kulturní rozdíly a pozdrav bez dotyku
V různých zemích se zvyklosti liší. V některých kulturách si ženy a muži, kteří spolu nežijí, ruku nepodávají vůbec, jinde se lidé zdraví úklonou nebo přiložením ruky na hruď. Délka a síla stisku se také liší. V zahraničí vyčkejte, co udělá druhý, a odpovězte stejným gestem; jste-li hosté, tón udává hostitel.
Pozdrav bez dotyku, tedy kývnutí a slovní pozdrav, je vhodný všude a nikoho neurazí. Hodí se tam, kde si nejste jistí místní zvyklostí, při nemoci i při velkém množství lidí. Slova, která k pozdravu patří, rozebírá článek o představování.
Polibek na tvář a objetí
Polibek na tvář a objetí patří k přátelům a rodině, ne k oficiálním setkáním. Kdo o něj stojí, naznačí ho pohybem hlavy nebo rozevřenou náručí, druhý buď odpoví, nebo podá ruku. Nikdo by k takovému pozdravu neměl být nucen. Je-li vám nepříjemný, natáhněte ruku dřív a řekněte: „Ráda vás vidím.“
Počet polibků se liší podle okruhu a kraje, v Česku se obvykle dává jeden nebo dva. V pracovním prostředí začněte podáním ruky a nechte na druhém, zda nabídne víc. Přehled dalších pravidel najdete v sekci společenské etikety a s pozdravem úzce souvisí i otázka tykání a vykání.
Časté otázky
Kdo podává ruku první, žena, nebo starší muž?
Při podobném věku žena. Je-li věkový rozdíl výrazný, třeba mezi mladou dívkou a starším pánem, podává ruku spíš starší, v práci rozhoduje postavení.
Musí muž vstát, když mu žena podává ruku?
Ano, sedí-li, vstane. V pracovním prostředí vstávají oba.
Mám si před podáním ruky sundat rukavici?
Muž ano, žena ji smí ponechat. Nestihnete-li rukavici sundat, omluvte se.
Proč se ruka nepodává přes práh?
Zvyk vychází z lidové pověry spojené s prahem domu. Dnes jde spíš o ohleduplnost: hosta pozvěte dovnitř a pozdravte ho tam.
Co dělat, když mi někdo nechce podat ruku?
Stáhněte ruku bez komentáře a pozdravte slovy. Důvod nezjišťujte.
Jak dlouho má trvat podání ruky?
Zhruba dvě až tři vteřiny. Delší stisk působí důvěrně, kratší chvatně.
Je v pořádku nepodat ruku, když jsem nemocný?
Ano, řekněte to dřív, než druhý ruku natáhne, a pozdravte slovy nebo kývnutím.
Líbá se při pozdravu jednou, nebo dvakrát?
V Česku obvykle jednou nebo dvakrát podle okruhu. V cizině se počet liší, řiďte se druhým.
Podává se ruka při představování vždy?
Obvykle ano, podává ji ten, komu je druhý představen. Ve velké skupině nebo při nemoci stačí kývnutí a slovní pozdrav.
